AAA and Girls: Jak vznikala : Juri

Už ani nevím, jak jsem přišla na nápad udělat cosplay dračí moderátorky Juri z prehistorického anime Yu Yu Hakusho. Jsem si ale téměř jistá, že mě má na svědomí Arisu, která má cosplay první liščí moderátorky Koto.

Cosplay jsem sice pojala vážně, ale vzhledem k tomu, že byl jenom na jeden den na Akicon, nechtělo se mi do něj investovat zase tolik šicího času a peněz. Rozhodla jsem se tedy, že to vezmu formou přešívání civilních věcí a došíváním necivilních věcí.

Moje první kroky i tak vedly jako vždycky do Mráze – látek. Vybrala jsem si úžasný zelený polyester na dračí ocas a uši (původně jsem si vybrala dva odstíny, ale nakonec šila jenom z jednoho), růžovou bavlnu na dva pruhy, které má Juri uvázané přes prsa a boky a kousek červeného splývavého polyesteru na návleky. Samozřejmě odpovídající nitě a další věc, bez které bych se neobešla – duté vlákno na vycpání ocasu a uší.

U našich vietnamských přátel jsem si koupila hodně silné černé legínovité cosi a černý top, jež měly padnout za oběť mým nekompromisním nůžkám a šicímu stroji. Doma jsem to všechno mrskla na hromadu, natěšeně vyfotila… a na mnoho následujících týdnů se na to zvysoka vykašlala, protože času dost, ne? Nakonec to samozřejmě dopadlo tak, že jsem cosplay dávala dohromady pár dní před Akiconem. Tohle šití na poslední chvíli má vcelku velkou výhodu – člověk si nemůže dovolit udělat chybu.

Jako první jsem se nasoukala do supersilného (muselo to být stoprocentně neprůsvitné, rozumíme si) legínovitého cosi a s pocitem zadostiučinění šmikla okamínkované a třpytivé nohavice. Na stroji jsem nohavice oentlovala, aby z toho nelezly cucky a ještě několikrát prošila ohrnutý pas – legíny měly vysoký pas, ale já na Juri potřebovala bokový střih.
V zrcadle a za pomoci Alfreda a foťáku jsem si ještě ověřila, že jsou (teď už) kraťásky opravdu neprůsvitné, a mohla jsem vyrazit na další část.

Černý top byl obyčejný top na široká ramínka, ale já z něj potřebovala udělat neobyčejný top s dírou na břiše a na zádech. Docela jsme se bála, aby se mi tílko po naměření a vystřižení díry nevytáhlo dřív, než to stihnu objet entlováním. Při stříhání jsem se zapotila až… až, a při samotném entlování jsem se cítila jak při písemce z matiky. Výsledek mě samotnou překvapil – entlování vystřiženou díru perfektně zpevnilo, díra se ani nehnula a tričko se nevytáhlo ani o milimetr. Záda jsem tedy dělala stejným postupem už daleko víc v klidu, se stejně uspokojivým výsledkem. Nakonec jsem k lemu u ramínka ještě našila černou stužku, protože Juri má jakoby spadlá ramínka, a základ byl hotový.

Poslední věcí na něm bylo přišití několika patentků na vršek a spodek, aby se mi ty dva kusy oblečení nehrnuly a dělaly dojem overalu. Zapošitý pas i patentky pak schovala růžová sukýnka kolem boků.

Druhou částí bylo naměření a entlování růžových věcí, kterými je dračí moderátorka ovázaná. Původně jsem přemýšlela, že bych to vymyslela nějak sofistikovaněji – ale nakonec jsem se na to zcela regulérně vykašlala kvůli času. Jeden pruh jsem k oběma koncům zúžila, aby se po ovázání kolem boků nekrčil a dělal ten tvar, který chci (a aby nebyl uzel a cancy z něj obří). Druhý pruh jsem udělala rovný, ale daleko delší a užší – Juri slouží jako jakýsi podprsenkový topík. Do středu – ta část uprostřed hrudníku zepředu – jsem našila gumu, abych udělala podprsenkový efekt. Dělá se to tak, že gumu natáhnete co to jde a takhle nataženou přišíváte na látku, kterou případně můžete i trochu nařasit. Gumu pak pustíte, guma se stáhne zpátky na svoji přirozenou délku a voilá – awesome nařasení je na světě.

Trochu boj byl s vymýšlením, jak vlastně látku uvázat, aby střed nelezl dolů přes prsa, pruh nepadal z ramenou a uzel mi nedělal třetí ňadro nad hrudní kostí. Nakonec jsem to ale vymyslela – bez použití jediné sichry – a mohla tak růžovou nádheru zase na chvíli odložit.

Červené návleky byly asi nejjednodušší věc z celého kostýmu, ale paradoxně jsem nad nimi strávila naprosto nejvíc času. Všechny čtyři červené obdélníky jsem musela prohnat entlem, udělat tunýlky na gumu, sešít a provléknout prádlovou gumu. Zní to jednoduše, ale je to oblbovačka.

Část, na kterou jsem se těšila nejvíc, byly dračí uši a ocas. Měla jsem představu jak na to, takže jsem se hrdinně chopila tužky a papíru a šla dělat nákres á la střih na uši. Okamžitě jsem zjistila, že nápad byl sice super, ale v reálu to fungovat nemůže. Po vzteklém zmačkání několika papírů jsem se Alfredovi zželela, takže si ke mně na chvíli sedl a s tou proklatou základnou uší mi pomohl. Musela jsem pak hotové uši přidělat na čelenku, což mi na začátku velmi chytře nedošlo a teď jsem se nebyla schopná přes ten problém přenést… Už jsem říkala, že mám nulové logické uvažování a upravování střihů je pro mě ultimátní zlo? Jakmile byl hotový nákres uší, už to šlo samo – vystříhnout je čtyřikrát, vždycky dva a dva sešít, vycpat jednou vrstvou umělého vlákna (to se prodává namotané na roli, proto vrstvy) a jako velké finále na nich udělat klasické dračí žilkování.

Z výsledku jsem byla nadšená. Ještě víc, když jsem je pak přišila na čelenku a zjistila, že je stejně musím přilepit tavnou pistolí, protože se klopí dozadu…

Dračí ocas byl oproti uším brnkačka. Návrh na papíře mi fungoval stejně dobře i na látce, takže jsem jemně tvarovaný nákres (ocas musel držet v prohnutém tvaru, aby se neplácal po zemi a nepletl pod nohy) vystřihla, oentlovala, sešila a jako třešničku na dort přišila i klasické dračí zakončení ocasu. Při vycpávání jsem ale přišla na velký problém. Duté vlákno je výborné, protože je lehoučké – neváží skoro nic. Ale jakmile s ním začnete vycpávat, jeho objem se zmenší asi tak pětkrát… takže s koupeným množstvím jsem vycpala asi třetinu ocasu a druhý den musela obtěžovat Clover, aby se mi stavila u Mráze pro další kus. Já totiž tvrdla v práci a stihnout látky otevřené pro mě bylo nemožné. Nakonec bylo i dokoupené množství málo, takže mi nezbylo nic jiného než asi patnáct čísel ocasu dovycpat odstřižky látek. Utěšovalo mě to, že tahle část bude stejně schovaná pod sukýnkou a nebude vidět. Uchycení ocasu jsem vyřešila jakýmsi širokým očkem našitým přímo na dračím ocasu. Protáhla jsem tím pásek, který se potom krásně schoval pod růžovost kolem boků.

Jako poslední věc jsem pak (v práci) v ruce ušila fialovou mašličku, kterou má dračí slečnina krku.

Když jsem se pak doma kochala hotovým cosplayem, podívala jsem se na referenční obrázek a málem mě kleplo. Moderátorka měla na hlavě jakýsi turban ze stejně růžové látky, jako byl zbytek věcí. Samozřejmě že jsem o něm věděla – jenom na něj v zápalu šití totálně zapomněla. Takže znovu ke stroji a došít poslední chybějící kousek cosplaye.

Ve výsledku jsem to udělala jako jakýsi hranatý šátek, který po správném uvázání a uchycení k paruce udělal onen turbanovitý tvar.

K nachystanému kostýmu jsem si už jenom vylovila svoje obří platformy a světlé silonky a textilní základ byl hotový.

Líčení bylo vítaná výzva, protože Juri je sice nalíčená normálně (stíny, rty), ale zato velmi nenormálními barvičkami.

Fialové circle lenses jsem doma měla. Fialové stíny jsem musela dokoupit (vybrala jsem si paletku čtyř odstínů, kdy dva byly fialové a dva šedé – hádejte, jakou dvojici doteď používám…) a stejně tak i zelenou tužku na obarvení rtů. Zelená rtěnka se samozřejmě nedělá, takže jsem zvolila kombinaci tužky na oči a zelených/tyrkysových stínů. Během dne jsem se musela hlídat a doupravovat, ale člověk na tu toaletu stejně chodí a ošmudlat rty zelenou tužkou byla ta nejmenší věc.

Paruku jsem objednávala už dřív, takže u ní stačilo zastřihnout ofinku a udělat culík.

K celkovému výsledku musím říct, že se na to, jaký je tenhle cosplay vlastně zoufák, to dopadlo nad moje očekávání. Všechno drželo, vypadalo to dobře a díky obřím platformám jsem ani neměla pocit, že jsem na vychrtlou Juri moc tlustá.