Vše začíná výběrem toho co chceme zpracovat a tím se musíme řídit. Stejně jako v cosplay je důležité zachovat charakter postav i vzoru. Chceme natočit nějaký fanfilm podle romantického anime? Tak to natočíme něco romantického. Vrhneme se do Star Wars Fanfilmu? Tak to bude asi něco akčnějšího. Nebo se raději pustíme do něčeho z Naruta? Ok, ale bude to nejspíš plné kontaktních soubojů.
Co se tím snažím říct je, že vzor na jehož téma budeme točit nám značně určuje jaký styl Fanfilmu budeme točit. Z romantického anime prostě akční snímek nevyrobíte. Samozřejmě je možné udělat vyjímku, jako třeba romantický snímek o dvou Imperiálních vojácích, ale bude to spíše komedie nebo parodie.
Druhým milníkem je, jaký bude scénář. Osobně si myslím, že existují tři možnosti jakým způsobem psát scénář k fanfilmu :
A) Kopírováním vzoru
B) Vlastní tvorbou
C) Kombinace
Vše má svoje pro a proti.
Druhým milníkem je, jaký bude scénář. Osobně si myslím, že existují tři možnosti jakým způsobem psát scénář k fanfilmu :
A) Kopírováním vzoru
B) Vlastní tvorbou
C) Kombinace
Vše má svoje pro a proti.
A) Kopírování vzoru :
Zřejmě nejjednoduší způsob psaní scénáře k Fanfilmu. Prostě si vybereme úsek (scénu/souboj...) vzoru a ten se pokusíme natočit. V tomto způsobu se ovšem také nachází zřejmě největší množství pastí a problémů. Stejně jako v cosplay, se totiž tady bude hodnotit jak moc kvalitně dokážeme zreprodukovat onen úsek oproti originálu. A to, přátelé, je často velmi složité. Nejen po technické ale i herecké stránce.
Uvedu příklad : Pepa a jeho přátelé se rozhodnou, že natočí Fanfilm, ke svému oblíbenému anime NARUTO. Vyberou si souboj Gaara vs Lee. A najednou zjistí, že jejich kostýmy jsou pěkné ale rozhodně se v nich nedá pohybovat jako to zvládali ve vzoru. Dále dojde ke zjištění, že kamarád, který coplayuje Leeho, sice má rád kung-fu filmy ale rozhodně se neumí hýbat a bojovat jako Lee. No a na závěř zjistí, že vlastně ani nemají know-how jak takhle složitý souboj natočit. A rázem se jim začne celý projekt sypat pod rukama.
B) Vlastní tvorba :
Tento způsob, jak název napovídá, spočívá v tom, že si sami vytvoříme zápletku/scénku. Jediné, co nás v tento moment limituje, je představivost a charakteristika vzorových postav a samotného vzoru. Výhodou je, že si můžeme "ušít" fanfilm na tělo. Můžeme pracovat s tím co umíme/máme/zvládáme. Také je zde možno trochu volněji pracovat s kostýmy. Takový fanfilm se totiž může odehrávat také před a po vzoru a jeho příběhu. Je ovšem stále potřeba myslet na to, že pracujeme s nějakými postavami, které mají nějaký charakter a náš scénář by se v tom neměl příliš rozcházet. A také na to, aby se z krátkého fanfilmu nevyklubal celovečerní film co budeme natáčet celý rok.
Jako příklad si můžeme zvolit prakticky každý pokus o zfilmování videohry, který Hollywood zkusil. Povětšinou měl pěkné rekvizity ale kompletně pohořel po scénáristické stránce. Krásně je to vidět na hraném filmu Tekken nebo na tvorbě Uwe Bolla.
C) Kombinace :
Tato verze psaní scénáře si bere to nejlepší z obou předchozích způsobů. Ve zkratce to znamená vzít si nějakou známou scénu ze vzoru a upravit si jí k obrazu svému. Je to zřejmě nějčastěji používaný způsob zpracování fanfilmu a zřejmě nejlepší pro začátky. Umožňuje zjednodušování chorografií soubojů, upravů scén a další změny. Je zde tedy jak ohraničení vymezené vzorem, tak prostor k vlastní interpretaci. Tento způsob nás tedy limituje ale zároveň nám zjednodušuje práci.
Následuje další část, která by se dala nazvat přípravou. To je velmi náročná a nepříliš zábavná část, ale může vám spoustu práce ušetřit nebo přidělat - podle toho jak moc si na ní dáte záležet. V přípravné časti bychom měli rozvrhnout natáčení do určitých časových úseků - natáčecích dnů a zjistit co vlastně budeme potřebovat k natáčení. Jakou techniku musíte sehnat vzhledem k záběrům (světla na noční záběry apod), jaké rekvizity si budeme muset sehnat, kdy a kde se bude natáčet a kolik lidí/herců budeme potřebovat. Zní to sice jako samozřejmosti a banality, ale správné rozvržení natáčení vám může ušetřit spoustu času, nervů a energie. Při přípravě je dobré řešit všechny banality které vás napadnou, například: "Jak dopravím herce na místo natáčení?" "Když budu natáčet o víkendu, nebude tam kde chci natáčet spousta lidí?" "Kdy natáčet, když potřebuju do záběru sníh?"
Je dobré si tedy vytvořit něco jako natáčecí plán, kde budeme mít napsáno kdy a kde budeme natáčet, které herce a další členy štábu budeme potřebovat a jaké rekvizity budou pro natáčení potřeba. Jednoduše tak zjistíme, jaký den bude pro jaké natáčení nejvhodnější nebo jakým dopravním prostředkem se dostat na místo natáčení.
Před samotným natáčením bych doporučil vyrobit si ještě jednu věc. Technický scénář nebo alespoň storyboardy. Ideálně ale obojí.
Technický scénář by měl přesně popisovat jakým způsobem se bude záběr nátáčet. Odkud bude kamera snímat, jaké zvuky budou v pozadí, jak se budou postavy chovat a co budou na scéně dělat. Uvedu příklad:
V literárním scénáři bude napsáno: "Petr jde vesele lesem, najednou se proti němu objeví rytíř ve zbroji."
Technický scénář by pak mohl scénu popsat takto:
Storyboard pak záběry detailně rozkresluje vizuálně a snadněji tak umožňuje, aby režisér předal svoji vizi jak mají záběry vypadat. Podrobné info o scénářích naleznete zde: http://www.scenar.filmovani.cz/index.html
Po sepsání všech potřebných dokumentů se můžeme pustit do samotného natáčení. A zde bych první část povídání o fanfilmu utnul. Berte to jako takové malé nahlédnutí pod pokličku filmování. Je to sice trochu letem-světem, ale zase nemá cenu rozebírat tady složitou produkci, když ji hned z počátku nebudeme využívat.
Doufám, že se vám tento článek líbil a že jsem to vysvětlil nějak rozumně. Na shledanou u pokračování.
Zřejmě nejjednoduší způsob psaní scénáře k Fanfilmu. Prostě si vybereme úsek (scénu/souboj...) vzoru a ten se pokusíme natočit. V tomto způsobu se ovšem také nachází zřejmě největší množství pastí a problémů. Stejně jako v cosplay, se totiž tady bude hodnotit jak moc kvalitně dokážeme zreprodukovat onen úsek oproti originálu. A to, přátelé, je často velmi složité. Nejen po technické ale i herecké stránce.
Uvedu příklad : Pepa a jeho přátelé se rozhodnou, že natočí Fanfilm, ke svému oblíbenému anime NARUTO. Vyberou si souboj Gaara vs Lee. A najednou zjistí, že jejich kostýmy jsou pěkné ale rozhodně se v nich nedá pohybovat jako to zvládali ve vzoru. Dále dojde ke zjištění, že kamarád, který coplayuje Leeho, sice má rád kung-fu filmy ale rozhodně se neumí hýbat a bojovat jako Lee. No a na závěř zjistí, že vlastně ani nemají know-how jak takhle složitý souboj natočit. A rázem se jim začne celý projekt sypat pod rukama.
B) Vlastní tvorba :
Tento způsob, jak název napovídá, spočívá v tom, že si sami vytvoříme zápletku/scénku. Jediné, co nás v tento moment limituje, je představivost a charakteristika vzorových postav a samotného vzoru. Výhodou je, že si můžeme "ušít" fanfilm na tělo. Můžeme pracovat s tím co umíme/máme/zvládáme. Také je zde možno trochu volněji pracovat s kostýmy. Takový fanfilm se totiž může odehrávat také před a po vzoru a jeho příběhu. Je ovšem stále potřeba myslet na to, že pracujeme s nějakými postavami, které mají nějaký charakter a náš scénář by se v tom neměl příliš rozcházet. A také na to, aby se z krátkého fanfilmu nevyklubal celovečerní film co budeme natáčet celý rok.
Jako příklad si můžeme zvolit prakticky každý pokus o zfilmování videohry, který Hollywood zkusil. Povětšinou měl pěkné rekvizity ale kompletně pohořel po scénáristické stránce. Krásně je to vidět na hraném filmu Tekken nebo na tvorbě Uwe Bolla.
C) Kombinace :
Tato verze psaní scénáře si bere to nejlepší z obou předchozích způsobů. Ve zkratce to znamená vzít si nějakou známou scénu ze vzoru a upravit si jí k obrazu svému. Je to zřejmě nějčastěji používaný způsob zpracování fanfilmu a zřejmě nejlepší pro začátky. Umožňuje zjednodušování chorografií soubojů, upravů scén a další změny. Je zde tedy jak ohraničení vymezené vzorem, tak prostor k vlastní interpretaci. Tento způsob nás tedy limituje ale zároveň nám zjednodušuje práci.
Následuje další část, která by se dala nazvat přípravou. To je velmi náročná a nepříliš zábavná část, ale může vám spoustu práce ušetřit nebo přidělat - podle toho jak moc si na ní dáte záležet. V přípravné časti bychom měli rozvrhnout natáčení do určitých časových úseků - natáčecích dnů a zjistit co vlastně budeme potřebovat k natáčení. Jakou techniku musíte sehnat vzhledem k záběrům (světla na noční záběry apod), jaké rekvizity si budeme muset sehnat, kdy a kde se bude natáčet a kolik lidí/herců budeme potřebovat. Zní to sice jako samozřejmosti a banality, ale správné rozvržení natáčení vám může ušetřit spoustu času, nervů a energie. Při přípravě je dobré řešit všechny banality které vás napadnou, například: "Jak dopravím herce na místo natáčení?" "Když budu natáčet o víkendu, nebude tam kde chci natáčet spousta lidí?" "Kdy natáčet, když potřebuju do záběru sníh?"
Je dobré si tedy vytvořit něco jako natáčecí plán, kde budeme mít napsáno kdy a kde budeme natáčet, které herce a další členy štábu budeme potřebovat a jaké rekvizity budou pro natáčení potřeba. Jednoduše tak zjistíme, jaký den bude pro jaké natáčení nejvhodnější nebo jakým dopravním prostředkem se dostat na místo natáčení.
Před samotným natáčením bych doporučil vyrobit si ještě jednu věc. Technický scénář nebo alespoň storyboardy. Ideálně ale obojí.
Technický scénář by měl přesně popisovat jakým způsobem se bude záběr nátáčet. Odkud bude kamera snímat, jaké zvuky budou v pozadí, jak se budou postavy chovat a co budou na scéně dělat. Uvedu příklad:
V literárním scénáři bude napsáno: "Petr jde vesele lesem, najednou se proti němu objeví rytíř ve zbroji."
Technický scénář by pak mohl scénu popsat takto:
Obraz 1, Záběr 1
Den, Les
Celek
Petr přichází zleva do záběru. Rozhlíží se po lese ale nedělá si s ničím hlavu. Slyší zpěv ptáků a šum stromů.
Obraz 1, Záběr 2
Den, Les
Polodetail
Kamera sleduje Petrovi boty jak šlapou po cestě. Zvuk bot šlapajících po štěrku.
Obraz 1, Záběr 3
Den, Les
Polocelek
Petr se zastaví na cestě a poděšeně kouká před sebe. Ptáci i šum náhle ztichnou. Je slyšet jen chřestění kroužkové košile a skřípot plátů.
Obraz 1, Záběr 4
Den, Les
Polodetail
Kamera vertikálním švenkem zabírá rytíře ve zbroji. Je slyšet hluboké dýchání v helmě.
Obraz 1, Záběr 4
Den, Les
Celek
Rytíř zastoupí Petrovi cestu a položí ruku na meč. Petr udělá krok zpět a poděšeně hledí na rytíře.
Po sepsání všech potřebných dokumentů se můžeme pustit do samotného natáčení. A zde bych první část povídání o fanfilmu utnul. Berte to jako takové malé nahlédnutí pod pokličku filmování. Je to sice trochu letem-světem, ale zase nemá cenu rozebírat tady složitou produkci, když ji hned z počátku nebudeme využívat.
Doufám, že se vám tento článek líbil a že jsem to vysvětlil nějak rozumně. Na shledanou u pokračování.
~ Arenoth
Žádné komentáře:
Okomentovat