26. února 2014

Akicon 2013

Že já jdu na Akicon, byla věc jasná už v červenci, kdy jsem se v pohodě zaregistrovala a koupila si vstupenku. Že Myra s Alfredem jdou na Akicon, byla také věc jasná - oba přednášejí, navíc je pro ně Akicon tradicí už čtvrtým rokem. A jakže se nám vlastně líbil?


PÁTEK :


V pátek jsem byla domluvená s kolegou, že mě v práci vystřídá o půl hodiny dřív (tj. v pět) a já si budu moci v klidu skočit domů odložit věci do práce, převléci se a v šest se sejít s Myrou na Chodově. Jelikož kdykoliv si vytvořím plán a vše klape jak má, zákonitě musí nastat nějaký problém. Ten můj spočíval v tom, že jsem ve čtvrt na šest obdržela SMS od kolegy se slovy "zaspal sem, přijdu později". Později znamenalo ve třičtvrtě na šest. Celá vzteklá jsem odvolala sraz s Myrou, dorazila domů, odhodila tašku do kouta a jelikož můj chlap spal po noční, zahrála si vtipnou hru "najdi tričko potmě", která mi taky na náladě nepřidala. Před KC Zahrada jsem dorazila v sedm, naštvaná, že jsem minula přednášku X typů herních fanoušků aneb "Kam patříte vy a kam patřit nechcete" od Yuffie, kterou jsem vážně chtěla vidět. Další na programu byla Jak se svléci v cosplayi a neurazit od Alfreda a Myry, ale měla začínat až v půl osmé, tak jsem obešla areál, ohugovala a pozdravila lidi, co sem znala a nakonec zaplula k Fredovi a Myře pod schody, kde dodělávali přednášku.



Ve čtvrt na osm jsme se s Arisu, Zuzkou a Petrem zvedli a šli zabrat místa do přednáškové místnosti, kde ještě probíhala Angiina přednáška Yaoi očima akademiků 2.0. Tehdy jsem se dozvěděla o posunu programu kvůli nějakým potížím při otevírání budovy a registraci (já v těch sedm už nic takového nezaznamenala) a tak jsem z této přednášky viděla dobře třičtvrtiny, za což jsem byla velice ráda. Jak už jste z několika mých reportů mohli postřehnout, s Angie se znám už hodně dlouho a viděla jsem spoustu jejích přednášek a u všech se dozvíte ohromné množství informací, protože Angie hledá informace úplně všude, nehledě na fakt, že jsou podány příjemným a vtipným způsobem. A stejně to bylo i u této přednášky, kde jsem se skvěle bavila navzdory faktu, že yaoi období u mě skončilo dobrých sedm let zpátky.



Angie skončila a Alfred s Myrou začali se svou přednáškou. Bohužel, bylo na ní velice vidět, že je připravovaná na poslední chvíli a téma není příliš zmáknuté. Celkově nebyla úplně špatná, ale ani dobrá, prostě taková nemastná, neslaná, což přiznávají i sami autoři. Ale ne každý den je posvícení, proto oba prohlásili, že u příští přednášky přípravu rozhodně nepodcení.



Jelikož mě čekalo došívání nějakých detailů na cosplayi, Myru též a všeobecně se chtěli všichni jít v klidu domů vyspat, začali jsme se chystat k odchodu. Nějakou dobu jsme čekali na Arisu, až se převleče z cosplaye Dory a vezme si všechny věci, tak jsme zatím okukovali cosplaye kolem nás. Alfredovým hlavním objektem zájmu se stala prsatá slečna v cosplayi z Shingeki no Kyojin. Nakonec jsem byla vyslána zeptat se na pravost poprsí, protože Alfredovi samotnému to bylo trapné. A bylo pravé.


SOBOTA :

S "došíváním detailů" jsem skončila ve čtvrt na sedm ráno (protože šikmý proužek je zlo největšího kalibru), spala dvě hodiny a v půl deváté se vyploužila z postele. Díky bohům za ty dvě hodiny spánku, protože držet se toho blbého nápadu, že nepůjdu spát vůbec, zabije mě to. Nebyla jsem ovšem jediná - Myra také došívala poslední detaily na své krásné bílé minisukni na Koko Hekmatyar z anime Jormungand, jenže jí se pro změnu v polovině pokazil stroj natolik, že to tři chlapy nebyli schopni spravit, proto se musela sukně vzdát a nahradit ji bílými šortkami. Samozřejmě i to, že u Alfreda a Myry přespávala Arisu a Petr způsobilo, že toho moc taky nenaspali.

K ostatním z naší skupiny jsem se přidala chvilku po začátku nové soutěže AJ-DO-RU. Podívala jsem se na první tři soutěžící, ale následně opět letěla zpátky na zastávku, kde jsem si musela převzít od muže brýle, které jsem zapomněla doma (ještě že je to k nám jen pár zastávek). Všeobecně jsem lítáním po areálu byla tak zahřátá, že jsem v tom vydýchaném sále nevydržela a raději se vyrazila ochladit ven. V sobotu bylo moc příjemné počasí, takže mi v mé divnosukni a kozyven cosplayi bylo moc příjemně. V programu na dopoledne nebylo nic, co by mě nějak výrazně zaujalo, takže jsem posedávala venku, kamarádila se s lidmi které znám, i s těmi, které neznám a creepovala svou odhaleností ty, kteří kolem mě chodili v šále a kabátu. Na AJ-DO-RU jsem se vrátila těsně před koncem a stihla jsem poslední dvě soutěžící, i když mnohem zábavnější bylo pozorovat, jak se tváří Grek v porotě. Bylo dvanáct hodin a naše skupina se rozhodla vyrazit na Chodov na jídlo, protože někteří z nás už hlady dost šilhali. Zakotvili jsme v KFC a zpět na Akicon se vrátili kolem půl druhé.



S Myrou nás už z podpatků zabíjely nohy a odmítaly na protest fungovat, tak jsme se svalily na židli u bufetu a rozhodly se tam kempit do Hintzuovi přednášky, Afred s Petrem se zatím rozhodli jít na nějakou přednášku. My s Myrou jsme chvilku seděly, pak šly vyzvednout Zuzku před KC Zahrada a nakonec jsme se přesunuly rovnou do sálu, aby jsme se nemuseli před Hintzuovou přednáškou tlačit pracně na místa. Tím pádem jsme stihly i kus přednášky DC comic : Young just us od Kalisto.

Jak jsem na minulém Akiconu Hintzáka za přednášku pomluvila, tentokráte musím chválit. Nej... ecchi byla přednáška zajímavá a velmi vtipně podaná. Já osobně nemůžu uvěřit tomu, že se někteří lidé dobrovolně týrají a koukají na takovou spoustu ecchi, jakou musel mít Hintzu nakoukanou na tuto přednášku. Sama jsem měla co dělat, abych vůbec zvládla dokoukat Ladies vs. Butlers...

Po Hintzuovi jsem chtěla zůstat v sále na Co nás v Japonsku překvapilo od Lusi, ale jelikož jsem se účastnila cosplay soutěže, šla jsem na sraz, který jsme měli před hlavním sálem. Tam bylo docela narváno, mezi účastníky cosplay soutěže se různě motali návštěvníci. Myslela jsem, že jen čekáme, až se sejdeme všichni a pak půjdeme na nějaké klidnější místo, kde si nás posoudí porota. Nope. Porota si nás prohlédla přímo na místě tak jako zběžně (až na Yamíka, který vyloženě koukal zblízka a na detaily - vlastně nevím, kdo byli zbylí porotci), vyfotila na místě a pak jsme čekali na skončení přednášky v hlavním sále, aby se udělala technická zkouška. Takže jsem si došla na záchod... Na cigaretu... A pak seděla s ostatními a čekala.

V pět jsme odešli do zázemí, vyzkoušeli mikrofony a podobně a pak už jen nervózně čekali v zákulisí, až přijdeme na řadu. Já šla na pódium pátá, po Japa-chanovi v cosplayi Kamen Ridera. Díky bohům, veškerá nervozita ze mě spadla ve chvíli, kdy jsem udělala první krok na jeviště a vrátila se až po tom, co jsem odříkala veškerý monolog. Samozřejmě tou nervozitou jsem byla natolik zmatena, že jsem se neobtěžovala počkat, až si mě moderátorka vyvolá na pódium pro záludných pět otázek a vesele si to tam nakvartýrovala sama. Tehdy se začal kazit mikrofon - naštěstí až u otázek, slečně, která měla cosplay Yuny pokazil vypínající se mikrofon celé představení. Záludné otázky byl naštěstí lehké (z toho jsem taky měla strach, přeci jen kolem Litchi se motá spousta čínských názvů) a na všechny jsem odpověděla správně a konečně si mohla oddechnout.



Srazila jsem se se zbytkem skupiny a společně jsme šli na Grekovu Anime archeologii. Myslím, že k ní nemusím ani moc psát. Grek je vyhlášený přednášející a zatím se mi všechny jeho přednášky moc líbily. Umí skvěle mluvit před lidmi, přednášky má připravené a i z obyčejného seznamu deseti anime dokáže udělat pro publikum skvělý zážitek.



V sále jsme zůstali na Vyhlášení. Nic proti organizátorům, ale bylo nudné as fuck, nehledě na to, že nikdo nikam nespěchal, takže se přetahovalo. Opravdu bylo nutné, aby se všichni organizátoři, kterým někdo stvořil portrét, na pódiu k tomu uměleckému dílu vyjádřili? S Myrou a Alfredem jsme měli hned po Vyhlášení pomáhat Angie na její besedě o Cosplay videu, takže jsem vyslala oba zmíněné za Angie, aby kdyžtak začali beze mě. Sama jsem mezitím seděla jako na trní na sedačce a netrpělivě čekala na Cosplay soutěž, která se (jako již tradičně) vyhlašuje jako poslední. V hodnocení diváků skončila na třetím místě Arisu jako Dory, na druhém skupinka Madarů a na prvním Taurus z Fairy Tail. V hodnocení poroty se opět umístila Dory, Meraya jako Yuna z Final Fantasy (moc milá slečna, hodně jsem jí fandila) a první místo jsem obsadila já (ego, ego, ego). Převzala jsem ceny a utíkala na besedu.



Naštěstí Angie vzhledem ke zpoždění vyhlašování posunula začátek besedy. Přeci jen jsme měli k dispozici dvě hodiny a nedělali si naděje, že to tak dlouho vydržíme. Takže jsme si povídali o cosplayi, o technice na natáčení, zase o cosplayi, o veselých příhodách z natáčení a pustili si super video, které se natočilo na Animefestu na Angiině worshopu.

Po besedě jsme už všichni těžce umírali. Mě zabíjeli čočky, podpatky, tlačila mě podprsenka a paruka. Šla jsem se proto do zrcadlového sálu převléci a pro věci a se zbytkem skupiny se sešla u Animefesťáckého stánku. Chvilku jsme kecali hlavně s Hintzákem, chvilku se sbírali k odchodu, zase chvilku kecali, další chvilku kecali, až jsem to nakonec nevydržela a zavelela ústup. Doma jsem odhodila cosplay na hromadu do kouta, dala si dlouhou horkou sprchu, pustila si Adventure Time a u toho slastně vytuhla.

NEDĚLE :

Když jsem se probudila, moc se mi z postele nechtělo. O to rychleji jsem vyskočila, když jsem zjistila, že mobil mi přes noc umřel a nezazvonil, tím pádem je skoro osm a já jdu pozdě. Z mokrých vlasů se mi přes noc stalo hnízdo zmijí, takže další zdržení, protože jsem je musela vyžehlit, abych neděsila náhodné kolemjdoucí. Naštěstí jsem dorazila jen tak tak na začátek Myřiny přenášky Transformers: G1 vs. IDW. Bohužel, Myra odmítla mikrofon, protože v sále bylo na začátku málo lidí. Velká chyba. Lidí bylo na začátku sice málo, ale postupně se do sálu začali trousit. A jestli v těch chvílích nebylo dobře slyšet pro nás v první řadě, nechci vědět, jak moc bylo slyšet vzadu. Navíc Myra má tendence občas mluvit do plátna a ne k publiku (ale to dělá spousta z nás včetně mě). Ale abych neomílala jen jednu negativní věc, musím říci, že se mi přednáška líbila. Byla přehledná a i já, jakožto naprostá Transformery nepolíbená panna jsem se v tom neztrácela. Nemůžu říci, že by navnadila na jejich koukání (to by asi nezvládl nikdo, já mechy nerada), ale přednáška byla super.

Zůstali jsme v sále, měl totiž navazovat Grek s Typologií bišinek. Loni jsem byla na jeho typologii bišíků, takže bišinky jsem nemohla minout.


Po přednášce jsme se trochu rozdělili - zbytek skupiny vyrazil na přednášku nebo karaoke, já zůstala u bufetu a aspoň chvilku si povídala s Angie, než musela vyrazit na autobus. Po tom jsem se na chvilku připojil k Fredovi a Hintzuovi, kteří vesele diskutovali o prasečinkách a šli jsme na Zakončení. Tam se mluvy pro tentokráte ujal Grek, takže to odsýpalo, přišli nějaké dotazy a připomínky z publika a já udělala nejspíš největší chybu svého života, protože jsem se Grekovi upsala na přednášky. No uvidíme. Po Zakončení fest končil a my jsme se tedy rozloučili s kým to šlo, ohugovali koho to šlo a po dlouhém loučení vyrazili k domovu.

Musím říci, že tenhle Akicon byl fajn a užila jsem si ho. Na(ne)štěstí teď nastává doba conové pauzy, takže budu mít čas se sebrat, dodělat detaily na stávajících cosplayích a začít pracovat na těch nových, takže se na mě můžete těšit znovu buď na StarConu nebo až na Animefestu. Na závěr fotka mého cosplaye Litchi Faye-Ling z Blaze Blue.


Všem, co jsem na ně v reportu zapomněla se tímto omlouvám, protože moc lidí, moc zážitků a pamatovat si všechno není možné. Fotky jsou vypůjčené z veřejných alb, která jsou k dispozici na stránkách https://akicon.cz a jejich autorům za ně moc děkuji.

~ Clover

Žádné komentáře:

Okomentovat