Animefest 2014

Rok se s rokem sešel a naše skupina se opět vydala směr Brno na jedenáctý ročník Animefestu. A stejně jako minulé ročníky jsme se opět na Animefestu nějak podíleli, ať už účastí v soutěžích nebo přednášením. Proto jsme se v pátek ráno (skoro) všichni sešli na Hlavním nádraží v Praze a nastoupili do rychlíku do Brna. Tentokrát spolu se mnou píše report i Arenoth a jeho části poznáte tak, že budou psány tučným písmem.

PÁTEK :

Co u mě začíná být tradicí je nestíhání cosplaye, bohužel ty na Animefest dosáhly už takové zlomyslnosti, že je pro jistotu nestíhám vůbec. I letos jsem zklamala, technika selhala a tak jsem byla nucena hodit do krosny místo Sony z League of Legends pouze Mayu z Tenjou Tenge a Litchi z Blaze Blue, kterou jsem měla na Animefestu. Ale aspoň jsem jela s nějakým cosplayem, což mě uklidňovalo. Pokud na mě někdo vsázel a díky mému selhání vyhrál, mohl by mít alespoň tolik slušnosti a o výhru se se mnou šábnout, přeci jen mám na tom zásluhy... 

Sraz jsem, jakožto organizátor odjezdu, vypsala na osmou ranní, protože vlak jel v 8:39 a sama jsem na místě setkání byla už před osmou. Což mi bylo stejně houby platné, protože Myra s Alfredem, Arenothem a Smeraldinou si dali akademickou čtvrthodinku. Cesta do Brna proběhla v klidu a pohodě (měli jsme místenky), Smeraldina ještě došívala na cosplayi nějaké detaily a my ostatní jsme vesele debatovali o nesmrtelnosti chrousta a cosplayerské slávě.

Po příjezdu do Brna vedly naše kroky na Tauferovy koleje, kde jsme byli ubytováni. Měli jsme čas, takže jsme odložili zavazadla a převlékli se - Smeraldina do cosplaye Harley Quinn, Myra do suprdupr sweet lolitky, ve které jí dělal garde lord Alfred a já na sebe nejdříve hodila Mayinu školní uniformu, ale po shlédnutí sukně (která by se dala kvalifikovat jako pásek) jsem se vrátila do svého černočerného civilního outfitu s Mayinou bílou parukou.

Super sweet Myra

Na Animefest jsem se (jako přednášející), spolu se Smeraldinou (soutěžící v cosplay soutěži) a Arenothem (VIP) vesela protlačila bočním vchodem. Zbytek skupiny byl vyslán do fronty před Kongresovým centrem (která už v ty dvě hodiny byla docela dlouhá), ale ve výsledku se stejně protlačil chvilku po nás, protože protekce a známosti. My zamířili na technickou zkoušku cosplay soutěží, Smeraldina potřebovala povinně proškolit a já měla líčit maskoty Animefestu, což znamenalo ulovit Fusku, po zkoušce se nechat odtáhnout do šatny a krom nalíčení maskotů ještě pomoci Slaughterovi udělat z Fusky Mystique. Má práce sice znamenala jen udělat jí make-up očí a rtů, nasadit čočky, řasy, ostříhat paruku a pak dělat podržtašku, ale stejně jsem tam strávila něco kolem tří hodin, kdy mi utekl Kjógen, což mě trochu mrzelo. Nicméně to ale stálo za to, protože Fuska byla jako Mystique úžasná, dokonce vypadala i jako Jennifer Lawrence.

Ke skupině jsem si přisedla až na Zahájení, což bylo poprvé a naposledy, co jsme stáli ve frontě před Rotundou. Ta tlačenice byla nezapomenutelná, protože když mě dav otočil dvakrát kolem mé osy a někdo mi přátelsky dvakrát vrazil loket do žeber, nemáte chuť si to zopakovat. Díky bohům za kontakty.

Zahájení bylo... rozpačité. Zatímco Myra nadává na vyloženě nudný a zbytečně strávený čas, já bych to zase tak černě neviděla. Moderátor Ilidan byl evidentně děsně nervózní (jestli moderoval poprvé, není divu), takže breptal, přeřekával se, hrozně si pletl jména a přeskakoval z různých témat na jiná. Já jsem ochotná to odpustit, protože nervozita dělá svoje, Ilidan je sympaťák, navíc hrozně cute chlapec s příjemným hlasem a během víkendu se rozkecal. Takže já za něj lobuji do dalších let, jen by bylo fajn, kdyby mu do těch desek hodili podrobný harmonogram programu, který moderuje, a to napsaný tučným písmem, aby nezapomínal a nepřeskakoval.

© Gothaur

Rozdělení návštěvníků na zástupce Chaosu a Řádu byl skvělý nápad, podnítilo to soutěživost a také se trochu vtáhlo publikum do dění na jevišti, ale nemusí se s tím dělat takové cavyky a tak hrozně se to natahovat.

S Myrou jsme prchly hned po skončení Zahájení, protože se nám nechtělo zůstávat na Křest Vějíře. Obhlédly jsme stánky, podívaly se za holkami v Módním koutku a daly si kafe a vodu z kohoutku s kopřivou v Kavárně, kde se k nám pak připojil Rybička. Zbytek skupiny seděl před stanem Černá Hora a hrál hru "poznej kostým/cosplayera". Plán byl jít na stream Rotundy do sálu B, protože jsme viděli ty fronty před sálem a nehodlali jsme tím projít znovu. Bohužel jsme ale podcenily čas (předpokládaly jsme, že Křest bude tradičně přetahovat) a tak jsme na skoro prázdném streamu viděly jen poslední dvě vystoupení. Stream se letos hodně vyvedl, konečně byl kvalitní, nesekal se a fungoval, což se nám moc líbilo. Nicméně měli jsme hodinu, než nám začne v programu Cosplay video, takže jsme se srazili se zbytkem skupiny, chvilku bloumali a pak si šli rovnou sednout do sálu.

Harley & Harley

Začnu hned soutěží, do které vkládám velké naděje do budoucna. Cosplay video nebo Fan film je věc, co nemá příliš velké zastoupení na české scéně a já doufám, že tato soutěž napomůže ke změně.

Nejprve mě ale dovolte ospravedlnit moji způsobilost k hodnocení těchto videí. Vystudoval jsem vysokou školu, obor Audiovizuální komunikace a tvorba kde jsem měl přednášky jak o scénáři a dramaturgii, tak o kameře, zvuku apod. Nebylo to FAMU a nejsem vystudovaný režisér, ale přesto jsem se tam spoustě věcem naučil a pár věcí jsem za své studium i natočil.

Jak tedy probíhal první ročník? V soutěži bylo dohromady pět videí a hned z kraje řeknu, že jsem byl poměrně mile překvapen kvalitou snímků. Napůl jsem čekal na mobil natočené blbnutí v cosplayi, ale soutěžní skupiny se snažili a výsledek nebyl, na první ročník, špatný. Videa měla pointu i nápad a po technické stránce to také nebylo zas tak špatné.

Ne všechno ale bylo tak růžové. Varovný prst bych rád zdvihl nad tématikou některých videí. Tím tématem bylo shonen-ai. Nic proto fanouškům tohoto žánru, ale co to příště zkusit bez tohoto tématu. Důvodem je určitý pokleslý humor který z toho vychází. Ano, tento humor je velmi oblíbený u mnoha fanynek, ale vede k tomu, že toto téma přebíjí scénáristický obsah a technickou formu. Tento humor nevadí, pokud je to pouze jeden gag v celé scénce, ale celá scénka by neměla být jen o tomto vtipu. Rozvoj tohoto humoru totiž bylo to, co dopomohlo k úpadku Cosplay divadla. Soutěžící zjistili, že jim stačí náznak shonen-ai na jevišti a fanynky jim naposílají hlasy... protože tam byli dva kluci co po sobě lezli. A to byl začátek konce. Soutěžící se pak přestávali snažit a kvalita šla od desíti k pěti.

Nechci tím nějak srážet soutěžící tohoto ročníku, jako spíš poprosit budoucí účastníky aby se nebáli vytvářet originální a nápadité videa a aby se zkusili vyhnout této tématice. Vím, že natáčet akční záběry je složité a náročné ale za tu námahu to stojí a jedině tak se bude úroveň zdvihat. Z účastníků bych pak vyzdvihl video "Call me Maybe" kde se setkávala dobrá práce kamery s pěkným střihem. Osobně doufám, že tento ročník ukázal lidem, že fan film natočit jde a že do příštího ročníku se přihlásí minimálně dvojnásobný počet lidí.

Porota Cosplay videa.

Po Cosplay videu jsme se rozhodli, že už raději pojedeme spát (někteří z nás), ale při množství lidí na zastávce a četnosti brněnské noční dopravy (nešlo by s tím něco udělat?) jsme si zahrály na snoby a zadky si na koleje nechali odvézt taxíkem, u kterého jsme byli velice mile překvapeni cenou, která se hodně lišila od pražského standartu.

SOBOTA :

Jelikož brzo ráno musela vstávat jen Smeraldina, aby byla včas na posouzení poroty a Arenoth jí dělal společnost a morální podporu, zbytek skupiny si naprosto sobecky a nekamarádsky přispal. Osobně jsem vstávala v půl deváté, rozlepila oči a postupně se nasoukala do kostými Litchi Faye Ling z Blaze Blue (znáte z Akiconu). Celá procedura byla zkrácena o líčení, protože jsem si kufřík s make-upem chytře nechala na Výstavišti. Společně s Myrou, Alfredem (kteří měli krásné kostýmy maidky a butlera) a Petrem jsme vyrazili, aby jsme tak na desátou dorazili opět na Animefest. Cestou jsme potkávali dost lidí, ale mé kroky vedly primárně do šatny, abych si mohla namalovat obličej a nestrašila ubohé kolemjdoucí. Přitom jsem se srazila s Fuskou, která mě poprosila, jestli bych ji mohla nalíčit na moderování Cosplay debutu a následně i na Cosplay soutěž, takže jsme se domluvily, že si dojdu na snídani a jak mě bude potřebovat, zavolá.

Alfred & Myra

Fuska zavolala, takže jsem se nacpala do šatny, nalíčila Fusku, vyzvedla Adama, který zrovna dorazil a společně jsme se usadili v první řadě na Cosplay debut. Adam byl trochu (slušně řečeno) rozladěn, že měli problém jej najít při registraci, nedostal Festzin, klíčenku, hlasovací lístky a ani originální náramek - měl obyčejný papírový - a to i přesto, že byl zaregistrován předem a vstupné měl zaplacené. Jelikož byl náramek bledě modrý, tak se rozhodl, že se více blíží fialové, takže bude rebel a na rozdíl od zbytku bude bojovat na straně Chaosu. Podívali jsme se na Cospaly debut a následně se do sálu vrátili na Cosplay soutěž. Obě soutěže okomentoval Arenoth.

Cosplay se tento rok nesl ve velmi zvláštním duchu. Obě soutěže totiž byli plné velmi příjemných překvapení ale také poněkud zarážejících věci. Ale pojďme to vzít od začátku.

Nejprve Cosplay Debut. Tam bylo, alespoň pro mě, velmi přijemné překvapení v podobě účastníků. Ti totiž byli jedním slovem úžasní. Někteří z nich mohli jít z fleku do Cosplay soutěže. Jejich roleplay i kvalita kostýmů byli na velmi vysoké úrovni a dokonce překonávali některé účastníky cosplay soutěže. Ale o tom až později.

© Yuri

Zvlášť bych pak chtěl vyzdvihnout cosplayerky a cosplayera s kostýmem Schnee Wiess, Mellisandre, Fili a Alte-Rose, které mně zaujali především skvělým roleplayem a krásně provedeným kostýmem. Všechni zmiňovaní se mohli s přehledem účastnit cosplay soutěže a rozhodně by se neztrapnili. Takže příště tam koukejte naklusat!

Cosplay soutěž jsem měl možnost pozorovat ze zákulisí a tak můžu říct, že i v této soutěži bylo několik fenomenálních kostýmů. Arashi nezklamala a předvedla krásné vystoupení s velkolepým kostýmem Chang'e ze Smite, Smeraldina měla svoji cosplay premiéru s Harley Quinn z Injustice s úžasným roleplayem, který jí zajistil veliké ovace nejen od poroty, ale i od publika.

Mě osobně se také ještě velmi líbil cosplay Crow Mastera z Prince of Persia, který měl velmi efektní kostým a velmi dobře udělanou rekvizitu, a myslím, že i Serafině se podařil výběr postavy Helgy Wilhelminy.

Chang'e v podání Arashi

Na druhou stranu mě překvapil přístup některých soutěžících, kteří řekli, že vlastně neví co budou udělat ve druhém kole, protože nepočítali, že projdou. Pardon, ale to je přístup spíš pro Cosplay Debut. Cosplay Debut byla soutěž založená proto, aby si lidé mohli vyzkoušet jaké to je roleplayovat a chodit po jevišti.

Účast byla na obou soutěžích docela nízká. Pouze deset soutěžících na Cosplay Debutu a dvanáct v Cospaly Soutěži. Přitom se po Animefestu pohybovali desítky dalších úžasných cosplayerů, kteří mohli z fleku hned nastoupit a soutěžit. Je mi to opravdu líto, protože bych rád viděl větší rozmanitost cosplayů, zvlášť když jsou nyní pravidla upravená a účastnit se mohou i neanime kostýmy. Zajímalo by mě proč se tedy víc lidí nepřihlásilo. Protože se báli? Protože si nevěřili? Řeknu vám jen jedno. Nebojte se a jděte do toho příští rok!

© Yuri

Teď bych ale rád zmínil dvě věci, co se mě na soutěžích v rámci cosplaye nelíbily. 

Prvním je jakým způsobem se letos moderovali soutěže. Nemám nic proti osobám co je moderovaly. Vadilo mě, že se poukošeli udělat větší show než bylo potřeba. Především se mi pak nelíbilo, že vyvolávali různé souboje mezi cosplayerem a divákem. Toto spolehání se, že divák nebude blbec a neublíží sobě nebo soutěžícímu, je neskutečný risk. Dalším problémem je, že cosplay rekvizita je málokdy vyráběná, aby vydržela nějaké rány nebo údery a hrozí tak její zničení. A nic nepotěší cosplayera víc, než když je mu zníčena rekvizita se kterou se dělal několik týdnů. S tím také souvisí, že málokterý cosplayer umí bojovat a jak asi vypadá, když soutěžící s cosplayem nějakého hrdiny dostane “na budku“ od moderátora nebo od diváka... . Tohle by se jednoduše nemělo stávat. Pokud má moderátor potřebu udělat show, tak ať si klidně půjčí nějakou zbraň a vyzve soutěžícího na souboj, ale v okamžik kdy soutěžící zaujme bojový postoj by měl moderátor situaci uklidnit a třeba se vzdát nebo podobně. Vyhne se tak trapným momentům, kdy soutěžícímu poničí zbraň nebo kostým.

Naše výrazy hovoří za vše.

S tím také souhlasím, navíc nedomluvené a nenacvičené souboje ani nejsou nic zajímavého pro oko diváka - vypadá to směšně.

Stejně tak by se nikdy neměl spoléhat na diváky a jejich otázky. Otázky má dávat porota a moderátor. Pokud moderátor nemá znalosti o cosplayované postavě, což se může stát, tak ať klidně požádá před soutěží samotného soutěžícího o radu. Nikdo z nás nezná všechny postavy anime/mangy/her. Vyhne se tak otázkám jako: „Máš mě ráda?“ „Jaký level jsi v té hře?“ „Když jsi hrála tu hru, proměnila jsi se na vlkodlaka?“ Soutěžící by měl buď zůstat v roleplayi i během otázek nebo naopak ho nechat ho vydechnout a otázky by měli být spíše obecné. Přeskakovaní mezi tím sráží samotného cosplayera, který prostě nemá šanci reagovat.

Štramák Alfred

Když jsme po Cosplay soutěži odcházeli ze sálu, bylo jasné, vzhledem k davu, který u dveří stál, že se na Greka a jeho  přednášku Co se o japonských nadpřirozených bytostech v manze nedozvíte nedostaneme. To bylo bez šance už na první pohled. Protože jsme dlouho nejedli, přesunuli jsme se do stanu Černá Hora a vystáli frontu na jídlo a pití. Po menším občerstvení jsme se vyrazili porůznu fotit po areálu Výstaviště a nakonec jsme se dohodli, že se zajedem na koleje převléct a zajdeme si do KFC na Hlavním nádraží na nějaké "pořádné" jídlo. Adam s námi nakonec nejel, protože přijel v sobotu ráno a chtěl si tedy trochu užít Animefest. Než jsme dojeli na koleje, plán se změnil. Převlékneme se, dojdeme do KFC a pak se vrátíme na Výstaviště. Vzala jsem si s sebou notebook a pod vyhlídkou wi-fi v KFC a následně na Výstavišti jsem si plánovala, jak dodělám prezentaci na svou nedělní přednášku.

Žranice.

KFC bylo narvané. A k tomu měly uzavřené horní patro, takže jsme nějakou dobu polemizovali, kam jít sníst jídlo a ve výsledku jsme se nacpali k malému prostřednímu stolku, který se uvolnil. Nacpalo se nás k němu sedm, bylo to velice kreativní. Zbylé dva stolky se pak taky uvolnily a přišla skupinka otaku, tak jsme se zmáčkli k jednomu krajnímu, aby mohli sedět pohromadě. Tehdy se plán změnil. Na Výstaviště už se nepojede, všichni jsou unavení a chtějí jít spát. Plán se ve výsledku při cestě na tramvaj změnil ještě jednou a zatímco skupina jela spát, my jsme s Myrou jely na Výstaviště.

Myra se šla podívat po lidech a po programu, já si zalezla ke stolku v kavárně, zapnula notebook, sehnala si heslo na wifinu, nechala si od Myry donést kafe a začala dělat prezentaci. Z práce mě o dvacet minut později vyrušila ostraha Rotundy.

O : "Končíme!"
C : "Prosím?"

O : "Končíme. Pavilon na noc zavírá."
C : "Ale zavírá se až o půlnoci a je teprve půl dvanácté."
O : "To je jedno, končíme, tady sedět nemůžete."

A vyprovodil mě až před Rotundu. Asi abych mu neutekla a neproplížila se zpátky. Mobilu umřela baterka, tak jsem nemohla dát vědět Adamovi ani Myře, ale řekla jsem si, že když se posadím ke stolku v aule konferenčního centra, tak mě rozhodně nepřehlédnou. Taky že ne. Na notebooku jsem strašila asi deset minut, než mě našel Adam a řekl mi, že jede na koleje spát. Nabrali jsme tedy cestou Myru a vyrazili spát. Aspoň ostatní, já si až do čtyř do rána hrála s prezentací...

NEDĚLE :

Poslední den na conu je hrozně smutný, protože všichni ví, že už to za pár hodin skončí, prodejci balí stánky, lidé postupně odcházejí... Neměla jsem moc času na to myslet, protože jsem svištěla po chodbách se skupinou v těsném závěsu, protože jsem měla mít přednášku Crossplay make-up, na kterou jsem měla už sedm minut zpoždění (vítá vás městská hromadná doprava). A potřebovala jsem ještě vytisknout podklady, což mělo jít na Infostánku (jak mě informoval Hintzu). Přilétla jsem, vrazila slečnám flashku a oznámila, že potřebuji vytisknout textový soubor a že jsem přednášející. "Když my nemáme zapojenou tiskárnu..." pípla slečna. Zacukal mi koutek, nával hněvu jsem zatlačila do zenové zahrádky, vzala si flashku a svištěla přednášet s tím, že "to hold nějak zvládnu z hlavy".

© Yuri

Sál byl narvaný lidmi, počítač zapnutý nebyl a krom orgině jsem měla jen technika přes kameru. Takže jsem začínala asi s patnáctiminutovým zpožděním, protože se všechno muselo zapnout, nastavit, zjistit, jestli funguje mikrofon a za počítač jsem k prezentaci musela posadit Myru, abych měla vůbec jak ji přepínat. No, budu doufat, že jsem nikoho neunudila a že se přednáška líbila. Tímto se omlouvám Fusčinu bratrovi (sorry, jméno nevím), který musel vydržet mé mučení.

Hodila jsem krosnu do šatny, Animefesťácké šminky do cosplayerské šatny a šla s mužem na cigaretu. Tam jsem oznámila Hitzuovi, kde má šminky a při cestě zpátky jsem přibrzdila u stánku, abych Adamovi ukázala úžasnou plyšovou alpaku, po které moc toužím, ale která mi přišla fakt předražená. A Adam vytáhl peněženku a od stánku jsme odcházeli nejen s růžovou alpakou, ale s plyšovou ramusáckou čepicí. 

Ke skupině jsme se připojili v maidu, kde se vytvořili dvě oddělené skupinky u dvou stolů. Ve výsledku jsme se s Adamem přesunuli k druhé skupince, ve které byla Terka, Arenoth, Jorssk, Hanka a Lass, se kterými jsem se konečně oficiálně seznámila. Tehdy jsem si ještě v Artist Valey udělala radost a koupila jsem si obrázek od Mikiko Ponczek (Zombiesmile), kterou už dlouho sleduji na tumblr i Deviantart. Popovídali jsme si a když zjistila, že znám její mangu, která má teprve vycházet, věnovala mi ještě speciální podepsanou kartičku. =3 Navíc Mikiko je hrozně moc fajn a příjemná slečna. A ostatními jsme u stolku seděli asi dvě hodiny a pak se přesunuli na Vyhlášení výsledků.

Skupinka č. 1

Skupinka č. 2

Vyhlášení opět moderoval Ilidan a oproti Zahájení to bylo veliké zlepšení, ale stejně v tom měl dost bordel. Proto první vyhlašoval místa v cosplay soutěži v hodnocení porotců, což jsme pochopili spíž hlavně z toho, že vyhrála Arashi (Smeraldina byla druhá) a pak hodnocení diváků, které Smeraldina úspěšně vyhrála. Naše skupina ještě obsadila první místo v hodnocení poroty v soutěži Cosplay Video.

© Gorthaur

Vyhlašování výsledků bylo hrozné. Někdo by si měl vysypat popel na hlavu i se žhavým uhlím, protože takhle nezáživné vyhlášení výherce, co reprezentuje Českou Republiku na Eurocosplay jsem ještě neviděl. Žádné povídání o historii této soutěže na Animefestu, žádné promítnutí předchozích výherců, nebo kraťoulinké představení soutěžících formou slideshow. Nic.

Já jsem seděl ve třetí řadě a přísahám bohům, že jsem nepostřehl že se vyhlašuje Cosplay soutěž, dokud nezačali mluvit porotkyně. A než jsem se vzpamatoval, už bylo vyhlášeno třetí místo. Atmosféra byla nulová a celá záležitost uspěchaná. Pokud mělo vyhlašování zpoždění, tak se mělo omezit tajtrlíkování kolem souboje Chaos vs. Řád. Hlavně, že byl čas na pusu mezi moderátorem a maskotem... Sakra i vyhlašování AMV soutěže mělo větší grády.

Vítězky cosplay soutěže

Ale museli jsme utíkat na autobus - lístky jsme měli objednané na půl čtvrtou a jelikož loni jsem jeli stejně a ještě nám zbyl čas vysedávat v KFC, letos byl ale program posunutý a navíc byl zveřejněn v době, kdy už lístky nešli přerezervovat. Museli jsme tedy vypustit Zakončení a v tom největším slejváku letět na trolejbus, aby jsme se dostali na Hlavní nádraží. Sice jsme totálně promokli, ale autobus jsme stihli, takže nezbylo nic jiného, než zamávat Brnu a vyrazit směr Praha.  

NA ZÁVĚR :

- Moc se těším na další ročník a pevně držím palce, aby Animefestu vyšlo vyjednávání o dalším křídle na výstavišti, protože by to opět rozšířilo už tak skvělé prostory. 

- Chtěl by pochválit obsluhu v hospodě. Ta totiž byla nejenom příjemná celý festival (a téměř jsem nezažil, že by jí došlo pití nebo jídlo), ale ani si neúčtovala hrozné sumy a díky ní byl festival mnohem příjemnější.

- Chtělo by to ale další stan s občerstvením, jeden je málo. =D

- Bylo by fajn zkusit nějak domluvit posílení večerních spojů, nebo zkusit domluvit slevu s nějakou taxi službou.

- Samotnému Animefestu nemám jinak co většího vytknout, snad jenom že u bočního vchodu by mohli orgové zapracovat na svém chování. Nechat na sebe ječet není moc příjemné.

A pojedeme na další ročník? S tím můžete počítat!

~ Clover & Arenoth