Plán číslo jedna zněl - došít cosplay Yuuko (časem sem hodím článek o útrapách, které mě šitím tohoto cosplaye provázely, takovou ságu by mi záviděl i Tolkien) a ukázat jej na Natsu. Plus upravit přednášku o Make-upu v cosplayi z Animefestu na hodinovou verzi a udělat prezentaci. Přednášet jsem ji měla opět napůl s Myrou, ta ale byla zavalená prací na svých dalších přednáškách, takže jsem si tu naši vzala na starost. Přepsala jsem fakta v čas, prezentaci jsem vytvořila za pět hodin (!!) v práci na pracovním počítači. Pochválila jsem se, jak jsem šikovná.
Můj veliký problém není ani tak to, že věci dělám na poslední chvíli, jako že nemám odhad ohledně času stráveném na dané věci. Vím že musím udělat něco, to něco odhaduji tak na hodinku práce a ve výsledku to zabere hodiny tři. A problém je na střeše. Yuuko jsem sice už jen dokončovala a ladila detaily, nicméně i to znamenalo, že jsem páteční program oželela a z práce šla rovnou domů šít, nespala celou noc a doufala, že můj zdravotní stav vyvolaný stresem, žádným jídlem a tak hektolitrem kávy mi dovolí opustit koupelnu a odejít. Nicméně cosplay jsem měla! Dalo by se polemizovat o jeho kvalitě (vypadal hezky, ale před porotu na AF bych nevylezla, než bych v klidu dočistila pár věcí.
Vyrážela jsem chvilku před desátou, i se dvěmi igelitkami s krabicí s hair asesorís č.1, hair asesorís č. 2 a kimonem č. 2. Praha je evidentně na podobná individua zvyklá, takže krom několika pohledů jsem nezaznamenala žádnou odezvu, pokud nepočítáme řidiče metra, který byl tak laskav a té šílené holce na ohromných platformách ještě extra otevřel dveře do metra, aby nemusela čekat na další.
Můj veliký problém není ani tak to, že věci dělám na poslední chvíli, jako že nemám odhad ohledně času stráveném na dané věci. Vím že musím udělat něco, to něco odhaduji tak na hodinku práce a ve výsledku to zabere hodiny tři. A problém je na střeše. Yuuko jsem sice už jen dokončovala a ladila detaily, nicméně i to znamenalo, že jsem páteční program oželela a z práce šla rovnou domů šít, nespala celou noc a doufala, že můj zdravotní stav vyvolaný stresem, žádným jídlem a tak hektolitrem kávy mi dovolí opustit koupelnu a odejít. Nicméně cosplay jsem měla! Dalo by se polemizovat o jeho kvalitě (vypadal hezky, ale před porotu na AF bych nevylezla, než bych v klidu dočistila pár věcí.
Vyrážela jsem chvilku před desátou, i se dvěmi igelitkami s krabicí s hair asesorís č.1, hair asesorís č. 2 a kimonem č. 2. Praha je evidentně na podobná individua zvyklá, takže krom několika pohledů jsem nezaznamenala žádnou odezvu, pokud nepočítáme řidiče metra, který byl tak laskav a té šílené holce na ohromných platformách ještě extra otevřel dveře do metra, aby nemusela čekat na další.
Z Opatova je to ke KC Zahrada docela kousek, ale než jsem se dopajdala na těch botách z Chodova až k ní, bylo půl jedenácté. U vstupu byl trochu zmatek, nikdo o mě nic nevěděl, nikde jsem nebyla zapsána, musela se shánět Jejka, aby potvrdila mou totožnost a to, že skutečně jsem přednášející. Naštěstí se povedlo, tak jsem zapadla na záchody a jala se doupravovat cosplay. Bohužel, hair asesorís č.2 nepřežilo cestu metrem, kdy mi do tašky vrazila rodinka s dětmi a korál na dvou místech rozlomila. Musela jsem jej tedy oželet. Nahodila jsem druhé kimono a rozhodla se jej oželet též, protože bylo hrozné horko a nejspíše bych se upekla... Takže jsem ani nepobíhala v plné polní.
Myřinu přednášku o Transformers v průběhu věků jsem bohužel minula kvůli svému pozdnímu příchodu, tak jsem se na ni šla podívat na Lolita přehlídku, kde dělala aristocratku. Pointu lolita přehlídek nechápu, jsou na každém conu a je to pořád to samé, ale musím uznat, že to měla Shana dobře zorganizované a všem dívkám a chlapci to moc slušelo. Nejvíce se mi líbila Ještěrka jako Punk lolita.
Známka punku! |
S Myrou jsme pak zmizeli do zákulisí, kde jsem jí pomáhala převléci do cosplaye Sheryl Nome z Macross Frontier. Společně jsme se pak zapluly do sálu a koukaly na začínající Cosplay soutěž. NatsuCon už předtím hlásal, že jejich cosplay soutěž bude od té na Animefestu a Advíku odlišná a to byla. Moderátorka Rin si postupně zvala soutěžící na pódium, kde jim pokládala otázky ohledně jejich postavy, pak soutěžící předvedli scénku co měli připravenou. Hodnotil se roleplaying, znalost postavy a kostým. Celkem bylo soutěžících sedm. Mými favoritkami byly Arisu jako sestřička Joy a Elda jako Mamizó. Edward byl taky super a líbil se mi, ale moc těmto cosplayům, kde se člověk nemůže skoro pohnout a ani mluvit neholduji. Všichni tři jmenovaní se umístili různě v různých kategoriích.
Umíraly jsme hlady, tak jsme se pak přesunuly s Myrou ven před KC Zahrada, kde byl stánek s občerstvením, kde jsem si dala salát s grilovaným kuřetem a Myra hamburger. Poučena z Akiconu jsem si dala zatraceného majzla, abych si nepokydala šaty, takže se mi podařilo si v dresinku vyráchat jen jeden pramínek paruky. Musím říci, že venkovní občerstvovací stánek a stánek s pitím byly výborný nápad. Vařili tam dobře, za rozumnou cenu, jen mě mrzí, že malinovka došla ve chvilce, kdy na mě konečně přišla řada a po zbytek dne byla nahrazena Kofolou. Vyfotily jsme nějaké fotky pod vedením natsucoňáckého fotografa a zase se vrátily do sálu. Zbývala nám půlhodina, než měla začít přednáška Jak vybrat správný účes od Reiny, tak jsme se rozhodly zabít čas na Zenyho přednášce Nadkolenky - obdiv nebo fetiš. Pět minut. Tak dlouho jsme na té přednášce vydržely. Opravdu nepotřebuju koukat na fotky Zenyho přítelkyně a obsah jejího šatníku za jeho vychloubání, chvástání se a nadšeného přizvukování ze strany jeho fanklubu. Nope. Zbytek času před přednáškou jsme tedy strávili tím, že jsme na stánku Animefestu oblažovaly svou přítomností Christofa a Hintzua.
Na Reininu přednášku mám velice smíšené pocity. Bylo vidět, že o tématu hodně ví, ale stále od tématu přeskakovala k něčemu jinému a zpátky se vracela a pořád dokola, až jsem se v tom ztratila i já. Místo fotek různých typů obličejů by pro laiky v publiku lépe posloužily přímo kresby s vyznačenými liniemi, podle kterých si člověk může "přeměřit", jestli je to opravdu jeho typ obličeje - jako kosmetička vím, o čem mluvím. Utekly jsme poměrně brzo, hlavně taky protože jsem začala klimbat. Chvilku jsme se poflakovaly po prostorech, než jsme se zařadili do fronty na Grekovo Mahó šódžo včera, dnes a zítra.
Grek je úžasný přednášející, všechny jeho přednášky jsou nabyté informacemi, které jsou dobře a vtipně podanné. Tentokráte si pozornost publika udržoval i záludnými otázkami a správné odpovědi odměňoval balíčkem sušenek. Hned první se podařilo vyhrát mě, když Grek ukázal obrázek z anime Princess Knight a zeptal se, kdo je autorem. Mé myšlenkové pochody vypadaly zhruba takhle: OMG, to má stejnou animaci jako AstroBoy. Kdo sakra udělal AtroBoye, Osamu Tezuka? Jo, Osamu Tezuka... Proč se sakra nikdo nehlásí? Přihlásila jsem se a zbytek přednášky krom poslouchání a jednoho klimbnutí (únava, lidi, byla jsem vyčerpaná) mlsala s Myrou sušenky.
Měly jsme pauzu v programu, tak jsme šli na chvilku ven posedět, nalakovat si nehty a odchytit Jejku, protože Myra chtěla nějaké reprezentativní fotky Sheryl, které by mohla odvézt do Litvy. Jejka byla zrovna zaměstnaná, takže jsme si poseděli v klidu v chládku na lavičce (na slunci nešlo vydržet) a pak se odebraly na přednášku Homosexualita v západních komiksech od Kalisto. Yaoi mě už dávno nebaví, ale tahle přednáška se mi líbila, protože nebyla o yaoi - Kalisto se zaměřila na oficiální homosexuální pairingy v západních komiksech a to nejen ty gay, ale i lesbické. Rozhodně o tomto téma mluvila velice zajímavě, měla spoustu informací, i když já jako člověk západních komiksů skoro neznalý jsem se občas ztratila. Můj respekt má hlavně za to, že dokázala odříkat celou přednášku z hlavy bez taháku. Bohužel jsme musely patnáct minut před koncem odejít, protože navazovala naše přednáška o Make-upu v cosplayi.
Na to, že se naše přednáška křížila s Hintzuovou X+1 důvod, proč se (nejen a přednáškách) navážet do yaoistek (těžká konkurence), jsme měli poměrně početné publikum. Osobně doufám, že si z naší přednášky něco odnesly a nezavalily jsme je informacemi, co nezvládly pobrat (přeci jen já, když začnu mluvit o kosmetice, tak jsem horší než Alfred, když mluví o zbraních), proto bych případné čtenáře, kteří tam byly poprosila o zpětnou vazbu do komentářů.
Po přednášce jsme tedy s Jejkou vyrazily fotit, bohužel tato mise byla neúspěšná, protože už se začalo stmívat, světla ubývalo a natsucoňácké fotostudio už také zavřelo. Tak jsme občíhly zboží na stáncích a každá si koupila pár placek a čekalo se na Vysoce radioaktivní diskusní figury (nejen) v otaku fandomu od Astraka a Ratmana. Vědomi faktu, že to bude dost populární téma, jsme se nasáčkovali do místnosti ještě před skončením přednášky předcházející, aby jsme ukořistily místo k sezení, což se i podařilo. Musím říci, že mě tenhle workshop hrozně nebavil a jeho genialita mi evidentně zůstala utajená. Kluci měli na prezentaci skupinu označení různých diskutérů, to jak se chovají a pak četli takové scénáře, jak diskuze s daným tipem probíhá. Neuchvátilo mě to. Tohle si můžu přečíst prakticky na každé FB stránce, začínající slovem "Přiznání", popřípadě Sčítání českých a slovenských otaku. V polovině jsem se rozloučila s Myrou a raději vyrazila totálně vyčerpaná domů.
Grek je úžasný přednášející, všechny jeho přednášky jsou nabyté informacemi, které jsou dobře a vtipně podanné. Tentokráte si pozornost publika udržoval i záludnými otázkami a správné odpovědi odměňoval balíčkem sušenek. Hned první se podařilo vyhrát mě, když Grek ukázal obrázek z anime Princess Knight a zeptal se, kdo je autorem. Mé myšlenkové pochody vypadaly zhruba takhle: OMG, to má stejnou animaci jako AstroBoy. Kdo sakra udělal AtroBoye, Osamu Tezuka? Jo, Osamu Tezuka... Proč se sakra nikdo nehlásí? Přihlásila jsem se a zbytek přednášky krom poslouchání a jednoho klimbnutí (únava, lidi, byla jsem vyčerpaná) mlsala s Myrou sušenky.
Na to, že se naše přednáška křížila s Hintzuovou X+1 důvod, proč se (nejen a přednáškách) navážet do yaoistek (těžká konkurence), jsme měli poměrně početné publikum. Osobně doufám, že si z naší přednášky něco odnesly a nezavalily jsme je informacemi, co nezvládly pobrat (přeci jen já, když začnu mluvit o kosmetice, tak jsem horší než Alfred, když mluví o zbraních), proto bych případné čtenáře, kteří tam byly poprosila o zpětnou vazbu do komentářů.
Po přednášce jsme tedy s Jejkou vyrazily fotit, bohužel tato mise byla neúspěšná, protože už se začalo stmívat, světla ubývalo a natsucoňácké fotostudio už také zavřelo. Tak jsme občíhly zboží na stáncích a každá si koupila pár placek a čekalo se na Vysoce radioaktivní diskusní figury (nejen) v otaku fandomu od Astraka a Ratmana. Vědomi faktu, že to bude dost populární téma, jsme se nasáčkovali do místnosti ještě před skončením přednášky předcházející, aby jsme ukořistily místo k sezení, což se i podařilo. Musím říci, že mě tenhle workshop hrozně nebavil a jeho genialita mi evidentně zůstala utajená. Kluci měli na prezentaci skupinu označení různých diskutérů, to jak se chovají a pak četli takové scénáře, jak diskuze s daným tipem probíhá. Neuchvátilo mě to. Tohle si můžu přečíst prakticky na každé FB stránce, začínající slovem "Přiznání", popřípadě Sčítání českých a slovenských otaku. V polovině jsem se rozloučila s Myrou a raději vyrazila totálně vyčerpaná domů.
Cesta proběhla v pohodě, lidi sice divně koukali, ale nic negativního se neodehrálo. Jeden pán se ptal, jestli jsem gejša, další pak, jestli máme někde nějaké setkání, protože prý přes den viděl spoustu divně oblečených lidí. Domů jsem dorazila kolem jedenácté, svlékla cosplay (a se slovy "tam se mu nic nestane" ho odhodila do rohu místnosti), sundala čočky a řasy (ta slast!), osprchovala se, uvařila kýbl krupicové kaše, napůl s mužem ho celý zdlábla a pak usnula na posteli u Doctora Who. Po 42 hodinách bez spánku a prakticky bez jídla jsem podala dost dobrý výkon. Ráno mi budík zazvonil v devět, ale byla jsem tak vyčerpaná, že mi problém dělalo i se pro ten mobil natáhnout, takže jsem odeslala Myře SMS, že mi není dobře a nepřijdu.
Dost mě mrzelo, že jsem kvůli vlastní blbosti a neschopnosti přišla o ty dva dny, protože program byl kvalitní (šla jsem jen na polovinu přednášek, co jsem chtěla, protože jinak by člověk neměl čas ani s nikým pokecat nebo se najíst), orgové to měli skvěle zvládnuté a já se na NatsuConu hrozně dobře bavila a příští rok mě tam rozhodně uvidíte znovu, v cosplayi a nejspíš i jako přednášející.
Fotky byly ukradeny na oficiálních stránkách https://natsucon.cz z galerií A'Kim, borg, fishman, Martin Jahn, a z cosplay stránky Arisu, kterým tímto mockrát děkuji.
~ Clover
Žádné komentáře:
Okomentovat